Jimmy Hayek

Možná jste zaznamenali zprávu o tom, že se Austrálie chystá filtrovat internet. Bude zkrátka existovat jakýsi seznam nebezpečných webů obsahující dětskou pornografii, extrémní násilí nebo návody na trestnou činnost. Tyto webové stránky by pak byly poskytovateli internetového připojení blokovány. Zákon o zavedení tohoto filtru bude australský parlament projednávat v srpnu příštího roku a pokud by byl schválen, měla by Austrálie zatím nejpřísnější omezení internetu ze všech demokratických zemí.

Na první pohled se může jevit toto řešení jako správné. Dětské porno je hnus a mělo by se jeho šíření co nejvíce omezovat. Jenže… kdo z vás někdy na internetu narazil (byť třeba nechtíc) na dětské porno? Existují na internetu tisíce pornoserverů, ale který z nich poskytuje skutečné dětské porno (nemám tedy na mysli zmalované dvacítky hrající si na patnáctky a pod.)? Myslím si, že bychom jich mohli napočítat na prstech jedné ruky velice nešikovného truhláře a možná ani to ne. Já teda na internetu už viděl ledacos, ale pedoporno fakt jako ne-e. Většina takovéhoto nelegálního obsahu se totiž sdílí v rámci soukromých sítí, přeposílá se přes freemailové účty atd atd. Prostě NEVEŘEJNĚ! Internet jako takový slouží maximálně jen k přesunu samotných zaheslovaných soukromých dat. Fakt netuším jak to ti úchyláci mají řešeno konkrétně, ale jen blázen by poskytoval nelegální dětské porno někde na veřejném webu. Ve většině případů je totiž jak majitel webové stránky, tak i ten, kdo si porno stáhne, vcelku lehce dohledatelný. Zkrátka nikdo z nich se nechce vystavovat zbytečnému riziku, když to jde dělat mnohem bezpečněji a opatrněji.

Proč se tedy zavádí regulace internetu, když skutečný problém neřeší? Je to jednoduché. Dětské porno zde slouží jen jako záminka pro budoucí cenzuru internetu. Dětské porno totiž 99 % lidí vždy odsoudí a je proto snadné tyto lidi přesvědčit, že regulace internetu je správná. <offtopic>Asi podobně jako byly zbraně hromadného ničení záminkou pro americkou okupaci Iráku. Kdyby USA narovinu řekly, že jdou vyrabovat Irák kvůli ropě, těžko by získali podporu veřejnosti :-). No nic.</offtopic> Vytvoří se tedy seznam blokovaných webů. V první řadě na něm budou dejme tomu opravdu nelegální pochybné weby. Jenže postupně se bude seznam neustále rozšiřovat a rozšiřovat a na seznam se budou dostávat i legální weby, avšak veřejnosti se bude neustále tvrdit, že regulace internetu je správné řešení. A pak například nějaký vlivný politik zjistí, že na internet unikly informace, které by mohly jeho kariéru poškodit. Tak se prostě vymyslí nějaká lež, že ten a ten web je nelegální a zapíší se na seznam blokovaných webů. Nebo nějaký známý bloger začne ve svých článcích zpochybňovat globální oteplování, tak šup s ním na seznam. Internet tak bude pěkně regulovaný, establishment bude mít klidné spaní a kdo bude mít nekonformní názory, bude nekompromisně zablokován. Chmm, ale ěco podobného tu už bylo před 20 lety, ne?

A proč s takovouto konspirací straším, když se tato regulace internetu týká daleké Austrálie? Protože podobnou regulaci může schválit třeba i Evropská unie a pak se to bude týkat i nás. A kdo bude provokovat bruselské úředníky, půjde na seznam… Chjo.

Před dvěma týdny jsem sledoval online přenos konference Online marketingu pro neziskovky, kterou moderoval Miloš Čermák a zorganizoval Adam Javůrek ve spolupráci s Nadací Vodafone. Vystřídala se asi desítka přednášejích a tak nějak komplexně byly shrnuty základy pro online marketing nejen neziskovek. Řešila se jak použitelnost a přístupnost webových stránek, tak propagace na Facebooku či Twitteru nebo nejrůznější šikovná využití Google Maps. Protože se o online marketing zajímám, nedozvěděl jsem se nic moc nového. Myslím si ale, že pro neziskovky, které nemají prostředky na financování (online) marketingových odborníků či poradců a musí řešit (online) marketing vlastními silami, byla konference více než přínosná. V rámci konference byly i vyhlášeny výsledky soutěží o nejlepší komunitní projekt, blog, microsite, internetový fundraising a využití multimédií.

Občanské sdružení Dobrý skutek

A právě na třetím místě o nejlepší internetový fundraising se umístilo občanské sdružení Dobrý skutek, které mě velmi příjemně překvapilo. Minimálně natolik, že tomuto občanskému sdružení věnuji nějaký ten čas reklamní prostor vpravo v bočním panelu a rozhodl jsem se sepsat tento stručný článek. Dobrý skutek je internetový charitativní projekt, kde vy jako potenciální dárci můžete cíleně podpoříte konkrétního postiženého člověka. Tato cílená pomoc je však dovedena k dokonalosti tím, že přispíváte vybranému člověku přímo na konkrétní věc, která může zkvalitnit jeho život nebo mu jakkoliv pomůže integrovat se do společnosti (např. řečový procesor, asistenční pes, tandemové kolo, invalidní vozík…).

Občanské sdružení Dobrý skutek v současné době představuje na svých webových stránkách jedenáct klientů a jejich životní příběhy spolu s konkrétním účelem sbírky. U každého z nich je samozřejmě také zveřejněna cílová částka, dosud vybraná částka a seznam dárců. Dobrý skutek se ale neomezuje pouze na tuto cílenou pomoc a samozřejmě vítá i jakoukoliv jinou formu pomoci — finanční dar, pravidelný měsíční příspěvek nebo zajištění potřebných služeb pro fungování sdružení. Můžete také přispět zasláním DMS.

Podobné charitativní projekty mají určitě budoucnost. Lidé nechtějí příliš přispívat na cizí účet, když neví, jak bude s jejich penězi nakládáno a vůbec neví, komu tím vlastně pomohli. Dobrý skutek nabízí ale přesně cílenou pomoc, kde jasně víte komu a na co peníze posíláte. Držím občanskému sdružení Dobrý skutek palce stejně jako všem ostatním prospěšným projektům.

www.dobryskutek.cz