Recenze: Hotel Rwanda

Film popisuje nejděsivější genocidu od konce 2. světové války ve Rwandě počátkem 90. let 20. století. Rwanda je malý středoafrický stát, který byl jako jiné africké země kolonizován. Belgičtí kolonialisté po první světové válce upevňovali svou vládu ve Rwandě tím, že využili dávného rozdělení obyvatel na dvě skupiny - Hutu a Tutsie. Tutsijové byli Belgičany zvýhodňováni a agrese Hutuů narůstá vůči Tutsijům.

V roce 1993 vyústil konflikt masovým vyvražďováním Tutsijů ze strany Hutuů. Jednotky OSN, které byli ve Rwandě nijak nezasáhli. Paul Rusesabagina je manažerem kigalského hotelu Milton, která se později stane poslední nadějí Tutsijů, ale i Hutuů, kteří jim pomáhají a jsou také zabíjeni. Je jasné, že bez Paulovy výmluvnosti, stykům s důležitými lidmi, pokoře před veliteli masakru a pohoštění jich nejlepším alkoholem by byl hotel dávno vyvražděn.

Film ukazuje, že hrdinou může být každý člověk, stačí být jen člověkem a chovat se tak, pomáhat lidem v nouzi i za cenu svého života. Během 3 měsíců masakru ve Rwandě zemřelo asi 800 000 lidí. Představte si jednoho blízkého člověka, který vám zemře a vynásobte to tímto číslem! Každý život zbytečně uhasl.

Ačkoliv západní mocnosti tuto genocidu způsobili, zejména Belgie, nepomohl nikdo Rwandě, když pomoc potřebovala. Americký prezident Bill Clinton se byl po incidentu omluvit a na kigalském letišti strávil necelých 30 minut a odletěl zpět… Pro lepší pochopení souvislostí a možná čistšího výkladu doporučuji přečíst knihu Obyčejný muž od Paula Rusesabagini.