Jimmy Hayek

Rychlé šípy na doboru noc

Jako malý jsem hltal Foglarovy Rychlé šípy. Ne, že bych snad byl tak čestný a ušlechtilý, spíš tomu bylo naopak, ale právě ona ta četnost a ušlechtilost a svým způsobem i naivnost mě vždy uchvátila. Když mi bylo asi 10 dostal jsem knížku Rychlé šípy, které obsahují snad všechny příběhy Rychlých šípů a i nyní v mých 18 letech po ní občas sáhnu před spaním.

Je to žluto-oranžová třistadvacetis­tránková kniha nakladatelství Olympia. Obsahuje neuvěřitelných 315 kreslených příběhů od kreslířů Jana Fischera, Václava Junka, Bohumíra a Marka Čermáka. Když si nyní čtu některé příběhy, znovu se vracím do dětských let. Zajímavé na jednotlivých příbězích je to, že to jsou vlastně pohádky. Každý, většinou jednostránkový, příběh končí šťastně, vítězí dobro, čest a ochota.

Komiks Rychlých Šípů vycházel pravidelně od roku 1939 do roku 1989. Příběhy pětice hochů se však nelíbili totalitním režimům u nás – fašismu ani komunismu. V roce 1941 pozastavili nacisté činnost časopisu Mladý hlasatel, ve kterém byl komiks publikován. Těsně po válce rediguje Foglar časopis Junák, brzy však odsud odchází pro názorové neshody do časopisu Vpřed.

Rychlé šípy jsou nadčasové. Mám rád chvíle, když si před spaním tu a tam přečtu nějaký ten naivní příběh, kde dobrou vítězí nad zlem. Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka jsou nesmrtelní.


Jakub Hájek

Autorem blogísku je Jakub Hájek, kdysi infantilní rebel bez příčiny, nyní infantilní fotr s příčinou. Frontendista – milovník dobrého kódu a konzistentního UI. Nadšený propagátor hičhajkingu a temnokomorničení. Sledujte mě na Facebooku nebo Twitteru.